|
|
Mezinárodní obchodní arbitráž
Javořík, Dominik ; Bříza, Petr (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Mezinárodní obchodní arbitráž Abstrakt Cílem této práce byla analýza pojmů "arbitrability" a "Kompetenz-Kompetenz" jako institutů rozhodčího řízení. Pro lepší a hlubší pochopení podstaty těchto pojmů byla úmyslně srovnávána jak zahraniční, tak tuzemská úprava. Ač v mnoha aspektech jsou tyto pojmy vykládané obdobným způsobem napříč celou řadou jurisdikcí, lze nalézt rozdílnosti, jejichž zdroje bude v první řadě třeba objevovat v rámci tradicí, právní kultury, případně náboženství nebo politického režimu. Není v silách ani takových velikánů jako Born či Fouchard, aby byla celá problematika předložena čtenáři úplně, a to jednoduše kvůli faktu, že tyto pojmy se používají téměř na celém světě a v mnoha ohledech budou proměnlivé v místě a čase. V první části se zabývá samotným pojmem mezinárodní obchodní arbitráže, na nějž je navázána pasáž o pramenech právní úpravy. Účelem bylo čtenáře stručně seznámit s nejdůležitějšími prameny na mezinárodní úrovni, které jsou klíčovým vodítkem pro úpravu arbitrability a doktríny Kompetenz-Kompetenz. Důležitým je nepochybně fakt, že mnoho zemí si vyžádalo výjimku, jež jim zakládá možnost pro neúplnou aplikaci daných úmluv. Je to tedy pomyslným vykřičníkem pro další etapu bádání po právních řádech, kdy se v praxi lze setkat s neočekávanými odlišnostmi. Prostřední a klíčová část...
|
|
|
Arbitrabilita sporu a mezinárodní obchodní arbitráž
Svatoš, Martin ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Resumé: Arbitrabilita sporu a mezinárodní obchodní arbitráž Bc. Martin Svatoš Cílem této práce je prozkoumat a vysvětlit pojem arbitrabilita sporů v mezinárodní obchodní arbitráži, zejména pak srovnat český a zahraniční přístup k tomuto fenoménu. Práce sestává ze tří částí, přičemž každá z nich pojednává o arbitrabilitě ze specifického úhlu pohledu. První kapitola je úvodní a měla by uvést čtenáře do základní problematiky arbitrability sporů. Je v ní zejména předestřen samotný pojem arbitrability, zmíněna je i problematika volby práva a je také vysvětleno, jaká instituce bude o arbitrabilitě sporu rozhodovat. V závěru je pak představeno dělení arbitrability na subjektivní a objektivní. Druhá část pojednává o subjektivní arbitrabilitě, což je vlastnost sporu určující, zdali může být takový spor podřízen rozhodčímu řízení vzhledem k subjektům sporu. Práce si všímá především postavení států a právnických osob veřejného práva, které jsou někdy vnitřními normami vlastních právních řádů z rozhodčího řízení vyloučeny. Je pojednáno o relevantní české právní úpravě a současně o některých zahraničních právních řádech a jejich přístupu k subjektivní arbitrabilitě. Také je zmíněn fenomén tzv. odmítání spravedlnosti některými státy. Nakonec jsou zmíněny některé přelomové nálezy a rozhodnutí, zejména pak případ Banteler,...
|
|
|
Objektivní arbitrabilita jako limit transnárodního právního řádu
Vítek, Michal ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Bělohlávek, Alexander (oponent) ; Frinta, Ondřej (oponent)
práce Objektivní arbitrabilita jako limit transnárodního právního řádu Tato disertační práce se v obecné rovině zabývá otázkou interakce mezi transnárodním a národním právem v oblasti mezinárodního obchodu. V rovině konkrétní se pokouší o aplikaci institutu objektivní arbitrability jako limitu právního řádu, který je tvořen zejména soukromě utvářenými normami, které lze zahrnout pod pojem lex mercatoria ("nové lex mercatoria"). Důvodem pro tuto zvolenou metodologii je snaha vytyčit co nejobjektivnější kritérium pro vymezení rozsahu aplikace soukromě vytvářených norem. Navzdory širšímu uznání fenoménu NLM mezi členy akademické obce, a dokonce mezi rozhodci, strany mezinárodních obchodních smluv si nemohou být jisty, zda a do jaké míry volba NLM představuje limitaci pro jejich smluvní vztah, zejména v kontextu uznání a výkonu rozhodčích nálezů. Poznatky této disertace vyplývají zejména z analýzy transnárodních právních norem, rozhodnutí státních i rozhodčích soudů a relevantních zdrojů právní vědy. Důležitý je zejména popis samotného konceptu lex mercatoria jako takového a popis kategorie veřejného pořádku (jak ve státním, tak mezinárodním a evropském významu), který představuje konečný limit aplikace soukromě tvořených norem. Výsledkem této práce je poznatek, že NLM nemůže být aplikováno zcela...
|
|
|
Vliv judikatury na české vnitrostátní a mezinárodní rozhodčí řízení
Sedloňová, Věra ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Müller, Milan (oponent) ; Poláček, Bohumil (oponent)
Vliv judikatury na české vnitrostátní a mezinárodní rozhodčí řízení Abstrakt a klíčová slova v českém jazyce Rozhodčí řízení představuje vedle civilního soudního řízení jeden ze způsobů řešení majetkových sporů v soukromoprávních poměrech. Rozhodčí řízení má za sebou dlouhou dobu existence. Na našem území existovalo již za vlády Karla IV. Mezi uznávané rozhodce patřili dva významní jihočeští rybníkáři Jakub Krčín a Štěpánek Netolický. K významnému rozvoji rozhodčího řízení došlo po roce 1949, kdy byl v květnu 1949 zřízen stálý rozhodčí soud Rozhodčí soud při Československé obchodní komoře, který existuje dodnes pod názvem Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Právní úprava rozhodčího řízení doznávala změn. K zásadní změně došlo v roce 1964, kdy nabyl účinnosti zákon č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů, který připustil rozhodčí řízení jen ve vztazích z mezinárodního obchodního styku a jen právnickými osobami, tehdy podniky zahraničního obchodu. K zásadní změně pak došlo od 1. 1. 2015, kdy nabyl účinnosti zákon č. 216/2014 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, který podstatně rozhodčí řízení liberalizoval a připustil i ve vztazích mezi fyzickými osobami a ve vztazích čistě...
|
|
|
Objektivní arbitrabilita jako limit transnárodního právního řádu
Vítek, Michal ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Bělohlávek, Alexander (oponent) ; Frinta, Ondřej (oponent)
práce Objektivní arbitrabilita jako limit transnárodního právního řádu Tato disertační práce se v obecné rovině zabývá otázkou interakce mezi transnárodním a národním právem v oblasti mezinárodního obchodu. V rovině konkrétní se pokouší o aplikaci institutu objektivní arbitrability jako limitu právního řádu, který je tvořen zejména soukromě utvářenými normami, které lze zahrnout pod pojem lex mercatoria ("nové lex mercatoria"). Důvodem pro tuto zvolenou metodologii je snaha vytyčit co nejobjektivnější kritérium pro vymezení rozsahu aplikace soukromě vytvářených norem. Navzdory širšímu uznání fenoménu NLM mezi členy akademické obce, a dokonce mezi rozhodci, strany mezinárodních obchodních smluv si nemohou být jisty, zda a do jaké míry volba NLM představuje limitaci pro jejich smluvní vztah, zejména v kontextu uznání a výkonu rozhodčích nálezů. Poznatky této disertace vyplývají zejména z analýzy transnárodních právních norem, rozhodnutí státních i rozhodčích soudů a relevantních zdrojů právní vědy. Důležitý je zejména popis samotného konceptu lex mercatoria jako takového a popis kategorie veřejného pořádku (jak ve státním, tak mezinárodním a evropském významu), který představuje konečný limit aplikace soukromě tvořených norem. Výsledkem této práce je poznatek, že NLM nemůže být aplikováno zcela...
|
|
|
Rozhodčí řízení v rámci pravidel Mezinárodní obchodní komory se sídlem v Paříži (ICC)
Žilinčíková, Ivana ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Arbitráž jako mimosoudní forma řešení obchodněprávních sporů je stále více popularizována. Na mezinárodní úrovni je nejvýznamnější institucionalizovanou arbitráží rozhodčí řízení podle rozhodčích pravidel Mezinárodní obchodní komory se sídlem v Paříži. Jedním z důvodů volby tohoto typu arbitráže je zejména mezinárodní význam a autorita, kterou v rámci mezinárodního obchodního styku oplývá Mezinárodní obchodní komora a její přidružené instituce zejména v daném případě tedy Soud ICC. Tento typ rozhodčího řízení považuji za jednu z nejvhodnějších forem rozhodování mezinárodních obchodních sporů, co také potvrzuje historie jejího vývoje, výhody, které poskytuje svými zásadami a autorita, kterou oplývají rozhodčí nálezy. Procesní adaptabilita řízení a vysoká odbornost rozhodců poskytuje skvělou půdu pro hladký průběh celého řízení. Základními zásadami tohoto typu rozhodčího řízení je autonomie vůle stran, zásada rovnosti stran, neveřejnost, diskrétnost, rychlost a ekonomičnost. Největší tlak je kladen právě na členy senátu, kteří při svém rozhodování musí kromě dodržení Pravidel důrazně respektovat také imperativní předpisy a veřejný pořádek státu místa konání arbitráže a také státu, ve kterém má být nález následně vykonán. Každá fáze od podání návrhu na zahájení rozhodčího řízení na Sekretariátu, přes...
|
|
|
Nové trendy v mezinárodní obchodní arbitráži
Javůrková, Hana ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Nové trendy v mezinárodní obchodní arbitráži Předmětem této diplomové práce je mezinárodní obchodní arbitráž jako dynamicky se vyvíjející institut a konkrétně přiblížení vybraných segmentů vývoje tohoto oboru. Vzhledem k velké oblíbenosti řešení mezinárodních obchodních sporů cestou odlišnou než klasickou cestou před obecnými soudy, je mezinárodní obchodní arbitráž velice důležitý a neustále se vyvíjející obor. Na mezinárodní obchodní arbitráž je také kladen velký tlak ze stran účastníků, aby se neustále zdokonalovala a byla schopna poskytnout rychlé, kvalifikované a spravedlivé řešení. Jelikož se jedná o přesun pravomoci, je na ni kladen také velký tlak i ze strany států, aby rozhodčí nálezy vzniklé v rozhodčím řízení dbaly veřejného pořádku a aby řízení zachovávalo určité standarty procesu. Tato práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola je věnována teoretickému vymezení mezinárodní obchodní arbitráže, vztahu rozhodčího řízení s řízením před obecnými soudy a ADR metodami. Jsou zde také přiblíženy teoretické koncepce rozhodčího řízení jako je smluvní teorie, teorie jurisdikční, teorie smíšená a autonomní, i s jejich představiteli. V druhé kapitole je nastíněn vývoj právní úpravy mezinárodního rozhodčího řízení a jsou zde zmíněny všechny důležité prameny. Jelikož existuje vedle sebe více...
|
|
|
Právní postavení rozhodce v mezinárodní obchodní arbitráži
Růžičková, Markéta ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Diplomová práce je věnována problematice právního postavení rozhodce v mezinárodní obchodní arbitráži. Rozhodčí řízení není žádným novým jevem, k jeho velkému rozvoji dochází v 19. století, kdy kromě rozhodčího řízení ad hoc vzniká i rozhodčí řízení institucionální, jsou vytvářeny stálé rozhodčí soudy. Tím nejznámějším je bezpochyby Mezinárodní rozhodčí soud Mezinárodní obchodní komory v Paříži. První kapitola je věnována pohledu do historie rozhodčího řízení, jsou v ní vymezeny některé pojmy týkající se rozhodčího řízení, zejména pojem mezinárodní obchodní arbitráž. Je též řešena otázka arbitrability, tzn. přípustnosti rozhodčího řízení. Ve druhé kapitole jsou rozebrány druhy rozhodčího řízení - rozhodčí řízení ad hoc a institucionální, fakultativní a obligatorní, tradiční a on-line, mezinárodní a vnitrostátní, a jednotlivé typy rozhodčí smlouvy - smlouva o rozhodci, rozhodčí doložka, neomezený kompromis, asymetrická, patologická a kombinovaná rozhodčí doložka. Třetí kapitola je věnována výhodám a nevýhodám rozhodčího řízení ve srovnání s řízením před obecnými soudy. Mezi výhody rozhodčího řízení patří neformálnost, rychlost, neveřejnost, volnost při výběru zastoupení a výběru rozhodců, nižší náklady a snadná vymahatelnost rozhodčích nálezů. Nejdůležitější část diplomové práce je obsažena v...
|
|
|
Nové Lex Mercatoria
Vítek, Michal ; Dobiáš, Petr (vedoucí práce) ; Pauknerová, Monika (oponent)
NLM Abstrakt Téma lex mercatoria není pro právní vědu ničím novým a převratným, naopak, jedná se o koncept, který se v evropském právním myšlení objevuje již minimálně od středověku. Přesto však nadále zůstává bez jasného a uchopitelného právně-teoretického rámce a stále v rovině jakési hypotézy. Tato rigorozní práce ve svých pěti kapitolách k fenomenu lex mercatoria, konkrétně k jeho aktuální podobě - Nové Lex Mercatoria - přistupuje jako ke svébytnému právnímu řádu s jasným obsahem, konkrétními právně-teoretickými konturami a prokazatelným mechanismem vynucení jeho norem. Primárním cílem práce je popsat Nové Lex Mercatoria nikoliv jako koncept, ale jako platné právo a ve vymezeném rozsahu přednést jak argumenty, které takovou premisu potvrzují, tak ty, které ji zpochybňují. Za tímto účelem práce zodpovídá napříč jednotlivými kapitolami následující otázky: existuje určitý pojem Nového Lex Mercatoria? Má takové právo historickou kontinuitu? Má toto právo jasné teorieticko právní odlišnosti od současného práva národních států? Jaké normy takové právo tvoří a kdo a za jakých okolností je vynucuje?
|
|
|
Objektivní arbitrabilita v mezinárodní obchodní arbitráži
Svatoš, Martin ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
Objektivní arbitrabilita v mezinárodní obchodní arbitráži Mgr. Bc. Martin Svatoš Abstrakt: Předmětem této práce je přiblížení problematiky objektivní arbitrability sporu, tedy problematiky toho, zdali může být konkrétní spor vzhledem k charakteru svého objektu podřízen mezinárodnímu rozhodčímu řízení. K tomuto účelu bylo použito srovnání české a zahraniční právní úpravy. V první části se práce zaměřuje na základní problematiku arbitrability. Pokouší se nalézt vhodnou definici a představit základní dělení na objektivní a subjektivní arbitrabilitu. Dále vysvětluje odlišnost fází vznešení arbitrability sporu a s tím související problematiku rozhodného práva. Dále se věnuje spornému vztahu arbitrability a veřejného pořádku a nakonec shrnuje úpravu v jednotlivých právních řádech a významných mezinárodních smlouvách. V druhé části se práce zaměřuje na jednotlivé právní oblasti, které přicházejí do střetu s arbitrabilitou. Jedná se zejména o právo duševního vlastnictví, soutěžní právo, právo insolvenční, problematiku smluv o obchodním zastoupení a spory vzniklé v rámci korporací. Závěr shrnuje celkový výstup z této práce, tedy, že v oblasti práva mezinárodního rozhodčího řízení je znatelný posun směrem k liberálnímu přístupu, ale že český právní řád se této tendence příliš nedrží. Klíčová slova: arbitrabilita,...
|
host ::
RSS.